 |
| Proč tato fotka? Dříve jsem měla knihy JEN A POUZE z knihovny. |
Podle mě jsem se čtením začala později, než knihomolové, co tak vím. Pamatuji si, že jsem knihu s tím, že ji fakt přečtu, i když to není do školy a fakt mě zajímá, vzala do ruky někdy okolo 4./5. třídy, asi. No a čí že to byla zásluha? Toho, že jsem se zamilovala do psaných příběhů?
Tímto článkem bych chtěla doporučit knihy, které by mohly navodit pocit chtění čtení dalších knih u dětí v té věkové kategorii, jaké jsem byla tehdy já.
Podle mého čtenářského deníčku, který mám snad od narození, mám tam i Já Baryk, ale to fakt nepočítám jako úplnou knihu, pardon, ale ne. No tak podle toho deníku je mou první "plnohodnotnou" knihou
Heidi, děvčátko z hor od
Johanny Spyriové. Nebudu přikládat fotku s komentářem k této knize, který jsem si napsala do již zmíněného deníčku a to čistě z toho důvodu, že se nyní snažím psát gramaticky správně a ta fotka by byla takové znásilnění mé snahy (chybí hlavně tečky nad i a špatně skloňuji slovo 'děda'). Vím, že nedávno byl film, na který se chci moc moc podívat. A právě takto jsem si nějak vzpomněla, že Heidi byla na počátku mé čtecí mánie. Nicméně, pokud se mě zeptáte na "počátky mého čtení" a "u jaké knihy to začalo", zaprvé bych vám neodpověděla přesně, protože to byl spíš autor, než jedna konkrétní kniha (vlastně i spíš slet skvělých autorů) a zadruhé bych si určitě hned z fleku nevzpomněla na Heidi. Ale na následujícího autora...
Dámy a pánové, jako dalšího vám představuji
THOMASE BREZINU
Tento rakušan, nyní má pár let po padesátce, napsal snad stovky příběhů. Takových těch tenkých knížeček s plastovou "lupou", kterou když přiložíte ke stránce, kde je jen nějaká směsice čar, ukáže vám, co je za tím skryto. A překvapivě jsem nezačala na takovýchto. I když jsme je doma měli (četl je sourozenec), já si vybrala něco o dalších 200 stran širší.
Kočičí holka byla první knihou od něj, Pak jsem pokračovala na Dotek anděla, Princeznu Viktorii a druhý díl Kočičí holky: Nový začátek (a to snad byla první kniha, co jsem dostala a fakt jsem ji víte co, knihomolsky
potřebovala).
Jak jsem říkala, spíš je to slet autorů, takže v článku zmíním ještě 3 a podle mě minimálně dva z nich budete znát.
První je autorka zase několika desítek knížek pro dospívající dívky.
ISABEL ABEDIOVÁ
Jak já se zamilovala do této knihy. Lola tajnou agentkou mě fakt nadchla, i když zase, není to ta první, na kterou si vzpomenu. Když se mě zeptáte, co si vybavím zpětně u této knihy, tak je to (dost trapně) pěkná romantika (na to, že hlavní hrdince je podle mě ještě pod 12 let a mně tehdy bylo taky tak nějak tolik). Vím, že jsem fakt obdivovala toho jejího rádoby přítele, protože měl celý byt pro sebe (jeho rodina furt pracovala, pokud si dobře pamatuji) a měl fakt moderní vybavení toho bytu.
Obsahem těchto knih jsou hlavně vztahy a to, jak hlavní hrdinka prožívá každodenní situace, což je nejspíš normální.
Chyba, kterou jsem udělala, byla ta, že jsem Lola tajnou agentkou četla jako první,
přitom je to už několikátý díl série a pak jsem byla líná číst další díly, protože tam nebyl ten její Alex. Ale Lola novinářkou jsem četla také a to si (jakž takž) pamatuji a zase doporučuji.
Předposledním autorem je dle mne všem známý...
C. S. LEWIS
Narnii jsem na mé tehdejší schopnosti přečetla poměrně rychle, za týden jsem měla přečtenou tu žlutou bichli. Kvůli tomu, že to jsou všechny díly v jednom mi příběh dost splývá, pamatuji si jednotlivé útržky, někdy spojené... takže četbu, pokud jste malí a máte tuhle 7v1 krásku, číst moc nedoporučuji, pokud si chcete přesně pamatovat děj a neztrácet se v tom. Každopádně já si čtení užívala, to si pamatuji, a četla jsem ji někdy ke konci školního roku, takže jsme nemuseli nosit už tolik učení, ale mě stejně z tašky bolely kvůli Lewisovi záda. Tohle je hned snad třetí, co si vybavím, že mne naučila číst.
RICK RIORDAN
Tenhle, tenhle je taky takový ten TOP co si vybavím. On a série o Percym Jacksonovi je srdcovka jako žádná jiná. Panebože, ten příběh pořád miluji a do řecké mytologie jsem byla několik měsíců takový blázen, že jsem se učila všechny bohy a bůžky nazpaměť a doteď nepohrdnu nějakou tou řeckou bájí či pověstí a moudrem. Jako jediný díl ze série mám doma právě poslední, kdy už jsem si tolikrát pročítala tu poslední scénu s hozením do vody... achch, krásné vzpomínky. To už jsem byla v 6. třídě, když jsem Percyho četla a taky mi zabralo stejně jako u Narnie přečtení málo času - celou sérii myslím za dva týdny a to mohlo být kratší, jenže jsem musela čekat na rezervaci v knihovně.
BONUS...
ŠKOLÁK KÁJA MAŘÍK (Felix Háj)
Jako třešničku bych chtěla přidat jednu z těch knih, které pravděpodobně nikdy nedočtu. Tahle mi dala zabrat někdy v 5. třídě. Má 836 stran. Myslím, že jsem se nedostala za druhou třetinu. Pamatuji si, jak si ze mě pan učitel utahoval (něco ve smyslu: "Nečti, jdi si hrát, jsme na hřišti," a já: "Ne, děkuju.")
