Nečetla jsem si anotaci. Věděla jsem jen, že asi hlavní hrdinka nebude moc mluvit a to jsem soudila dle názvu.
Když jsem se začetla a začala si uvědomovat, o co v příběhu jde, tak už jsem byla knihou pohlcena. I přes nízký počet stran je v příběhu naprosto všechno, co by mělo dělat knihu knihou. Knihou skvělou.
Postavy přijmete a i když jich není mnoho, okamžitě vás zajímají a nejsou vám lhostejné. Vlastně, u mě šlo jen o 2 postavy. Hlavní hrdinku a jejího učitele na výtvarnou výchovu.
Jak říká zadní strana, může se to stát i vám.
Tato kniha způsobila vlnu zpětné vazby, dopisy, nové příběhy, které čtenářky posílají autorce.
Tento příběh lidem pomáhá.
A mě jako pro člověka, co o věcech zmíněných v této knížce doteď moc neuvažoval to přinutilo se zamyslet.
A to poslední je pro mne jeden z hlavních faktorů, proč čtu knihy a co pro mě dobrá kniha znamená. A to je z většiny zamyšlení. Tak co? Dáte Mluv šanci?
0 komentářů:
Okomentovat