HUMBOOK 2016

Tak jsem se také na knižní akcičce Humbook objevila. Neskutečně jsem si to užila a dlouho na to budu s úsměvem a příjemným pocitem, který zahřeje u srdíčka, vzpomínat.

Setkání s Rutou Sepetys (V šedých tónech, Sůl moře) a Christopherem Paolinim (Odkaz dračích jezdců) bylo bombastické, oba dva vtipní a skutečně sympatičtí lidé a snažili odpovědět na co nejvíce dotazů z publika.

Takto vypadal velký sál, ve kterém se pak všichni dusili a kde probíhaly rozhovory s autory. Fotka se fotila na ukrutně pohodlném sedacím pytli. Je skvělé, že tam nebyly jen židle, ale i proutěné lavičky, zvláštní vajíčkoidní sedačky a tyto pytle.

Sůl moře jsem si koupila s tím, že mne uchvátí ještě více než autorčiny jiné knihy a jelikož jsme s kamarádkou byly jedny z prvních ve frontě, dostaly jsme (stejně jako všech prvních 50) knihu ZDARMA od Chrise Colfera, Kouzelné přání.

Zhodnocení celé akce bych hodnotila kladně. Organizátoři byly milí a všichni se při té příjemné atmosféře usmívali. Hlavně jsme s kamarádkou ocenily čaje Loyd ZDARMA! Chodily jsme si pro ně pořád a vyzkoušely všechny tři chutě minimálně 4x, byly čisté koupelny a nedošel toaleťák (toalety já oceňuji), potkala jsem haldu lidí, kteří byly zajímaví, skvěle se s nimi diskutovalo (o čem jiném, než) o knihách. Vážně jsem šťastná, že další knižní akce se nám tu rodí a je jasné, že v příštích letech se vyšplhá na jednu z největších knižních akcí, podobně jako Svět knihy, podle mne.

Seznámila jsem se hlavně ve frontě ráno před otevřením, při čekání na podpis. Tím se chci dostat k ne zrovna příjemným bodům, na které se připravte, pokud jste je ještě nezažili. Všude hafo lidí, fronty na podpisy, hluk, ve frontách je tlačenice a tak dále, jenže to je přirozené, takže s tím nic nenaděláte.

Teď bych zmínila pár věcí, na kterých lze zapracovat do příštího ročníku, na který se už teď těším, protože vím, že jestli bude, bude to skvělé a ještě lepší a lepší. Určitě vzduch v hlavním sále, tam bylo po první hodině nedýchatelno. Pak také malý prostor v horním patře, kde probíhaly workshopy a přednášky. Chvíli jsme tam ale s kamarádkou vydržely (seděly jsme na schodech a poslouchaly). Teď jsem si ještě vzpomněla, že nám celkový dojem také kazily ty stolečkové hry s puky, protože přes ně nešlo moc slyšet.