Dočteno za měsíc září 2016

Jak každý říká, začíná škola a ne každý čtenář je génius, který si místo učení může číst.

Přečteno knih: 6

Přečteno stránek: 1,910

Kniha o dívce, které najdou v krvi v budoucnosti velmi obávaný vraždící gen, který se dá z jistit z kódu DNA. Tato dívka to doteď nandavala maximálně na židličce za klavírem v hudební soutěži, začíná žít život společností odsouzené a té, které se každý bojí a má vůči ní předsudky.
Příběh se zajímavým tématem, bohužel je hodně cítit, že jde o YA příběh. Nic tu nebere hloubku, vše je takové povrchní. Postavy, příběh nic nebylo nijak závratně úžasné, ale kniha se mi líbila. Druhý díl čtu už asi 4 týdny a je pro mne jako nefanouška takového oddělení hlavního páru na většinu knihy je to utrpení. Vážně.
Série druhým dílem i končí, takže ji chci určitě dočíst, jen to bude prostě špatné zakončení.

 Tato letošní novinka na CBDB.cz založila na mém profilu knihovničku *knihy, co mě zklamaly*. V mé hlavě má tato kniha jedno veliké NE. Příběh se snaží na sebe vzít kostým hluboké, k zamyšlení hodné apokalyptické knihy, jenže to vážně není (mě osobně vážně nenadchla, ale znám spíše opačné názory, co se jiných čtenářů týče).
Konec mě dokonce až naštval, ale ne tím způsobem že "oh, je to skvělé, ten konec je takový, že se tam hodil, takže mi to vlastně nevadí". Spíš mě naštvalo to, že si to autor dovolil, skončit to tak, jak to skončilo. O téhle knize vám budu vmetat do tváře dost a dost argumentů, proč se mi to nelíbí a proč je to pro mě špatné čtení, ale každý jsme jiný, že.

Odkaz na Reakci.

 Druhý díl z trilogie od mé oblíbené autorky. Zase jsem nadchnuta, i když jako vždy, první dílo byl zkrátka pro mě sympatičtější.
















Jak jsem zmiňovala v recenzi, opravdu mě překvapilo, že když jde o japonskou tvorbu spisovatelskou, tak mi nedělá problémy ji číst. Myslela jsem, že na japonskou prózu nejsem dost intelektuální a filosof. Ale myslím, že z Afterdark jsem více než nadšena a to i proto, že myslím chápu podstatu příběhu, chápu to, co tím vším chtěl autor říct, alespoň myslím.
Příběh skvělý. I přes těch celkových 155 stran si myslím, že kdyby byl příběh delší, uškodilo by mu to.
Postavy zajímavé tak moc, že by se o každé z nich dal napsat román.
Konec byl naprosto bombový.
Ke všemu, moje maličkost zbožňuje ty knihy, ty příběhy, které se dějí v malém časovém úseku (protože i v pěti minutách se může rozhodnout o něčem sakra důležitém) a Afterdark byl mapováním jedné jediné noci, něco okolo 7 hodin. Dokonalé.
Odkaz na RECENZI.

 Kdo
pozná?
Ódinovo dítě, skvělá severská fantasy kniha. Píšu recenzi, ale zformulovat vše, co se mi líbilo a co mi vadilo (toho druhého je značně méně), je na dost dlouho.

Moc moc děkuji svým úžasným přátelům, že mi k narozeninám darovaly právě tuto knihu ještě se Sladkým nic od Jamie McGuire a Teresy Mummert.

Kniha se mi moc líbila, jde o velice, velice sladkou knihu, s nádechem drsné atmosféry reálného života a smutku tak hlubokého, že je opravdu těžké, spíše nemožné, mu porozumět, pokud jste nezažili to, co tento smutek probudilo.

Odkaz na Reakci.