Název: Prokleté město
Originální název: Cryer's Cross
Autor: Lisa McMann
Překladatelka: Romana Bičíková
Žánr: Horor, Obsedantně Kompulzivní nemoc, Temná atmosféra
Počet stran: 216
Nakladatel: Fragment 2013
Vazba: Paperback
Městečko Cryer's Cross je nenápadné místo, kde se nic zvláštního neděje... Až do chvíle, kdy beze stopy zmizí jedna ze studentek místní školy. Kendall Fletcherová ji ani moc neznala. Po dalším zmizení ale začne slyšet hlasy zmizelých studentů. Jde z toho strach. V Cryer's Cross je ukryto dávné tajemství a nad všemi obyvateli se vznáší děsivé prokletí. Podaří se Kendall odhalit pravdu a nezešílet při tom?
Příběh: Už od začátku jsem byla uchvácena myšlenkovým pochodem hlavní hrdinky s obsedantně kompulzivní poruchou, protože právě tato nemoc mě fascinuje a snažím se její působení vyhledávat a pochopit, co všechno zažívají ti, kteří ji mají.
Je to po vážně, vážně dlouhé době, co jsem četla nějakou hororovou knihu. Už jsem zapomněla, jaké to je, nevědět. Nevědět hlavního záporáka, důvody, proč se všechno děje. Proto jsem hltala až do posledních stránek. Bohužel, pak mne kniha zklamala a cítila jsem to tak, jako kdyby celý příběh úplně ztratil smysl. Jelikož nic až do tří čtvrtiny knihy nenasvědčuje podle mne tomu, že je to fantasy kniha, bylo pro mě překvapení konečné prozrazení, proč, co a jak. A naneštěstí, nemilé překvapení.
Postavy: Jak jsem už zmiňovala, hlavní hrdinka je mi více než sympatická a je to vskutku zajímavá osobnost. Její zvyky kvůli její poruše mají nějaké opodstatnění a to mne fascinuje.
Její nejlepší přítel pro mě byl velikou neutrální vedlejší postavou - zkrátka tam byl a já si na něj nemohla udělat žádný obrázek, protože jsem ho moc neznala a neztotožnila se s ním.
Ostatní postavy jsou přinejmenším zajímavé - Jacián je vskutku klasický kluk se sice normálními problémy, ale jeho přístup ho dělá zajímavějším.
Styl psaní: Chytlavý a čtivý, stránky rychle ubíhají a to nejspíše rychlostí děje a potřebou dozvědět se pravdu. Autorka si ráda hraje s akčními scénami, vylepšuje je krátkými větami a když jsem je četla, byla jsem celá napnutá.
Konec: Byl překvapením a pro mne zklamáním, jak jsem již zmínila v sekci příběhu.
Zklamáním proto, že celý příběh byl založený na realitě, až jsem zapomněla, že se jedná i o knihu fantasy a tak konec... pro mne byl špatný.
Ale řeknu na rovinu, konečná, poslední stránka 216 je pro mne vzrušující zakončení a dlouho na něj nezapomenu, jelikož je opravdu zapeklité a já se usmívám.
Obálka: Kniha mne zaujala díky svému názvu a ne díky obálce, ale když jsem ji pak měla v rukou, všímala jsem si detailů - jakoby na lavici vyrytých textů jako "Prosím! Zachraň mě!" nebo pro mě nepochopitelný název skupiny "AC/DC". Font názvu knihy je krásný. Obličej mi na knize projednou vůbec nevadí, jelikož je zde vyobrazena jen pusa a nos. Ovšem nepoznávám, jestli muž nebo ženy.
Po stranách krásné zahraniční obálky, i když ta vpravo v anglickém vydání je podle mne úplně mimo mísu a ta vlevo je zase moc prozrazující děj, pro mne.
Závěrem: Kniha skvělá, budu na ni ráda vzpomínat, jen se ještě jednou zopakuji - konec pro mne špatný. Doufala jsem, že se vše vyřeší realisticky a ono ne. Pro dávám následující hodnocení:
0 komentářů:
Okomentovat